Petrovy kameny
Petrovy kameny, skupina skal z břidlic a rul na vrcholu Vysoké hole (1448 m n. m.) je z důvodu ochrany vzácných rostlin, mechů a lišejníků, včetně několika endemitů, veřejnosti nepřístupná. Na jedné ze skal je umístěna pamětní deska přírodovědce dr. Bedřicha Kolenatého, který při průzkumu květeny na Ovčárně zemřel (je pochován v Malé Morávce). V pověstech jsou Petrovy kameny spojovány s čarodějnickými sabaty.
Ovčárna
Ovčárna, horské sedlo mezi Pradědem a Vysokou holí, je nejvýše položeným lyžařským areálem v České republice (1300 m. n. m.) s výbornými sněhovými podmínkami. Běžně se zde lyžuje i v květnu.
Jméno Ovčárna napovídá, jak se původně využívalo travnaté údolí. Pásly se zde ovce, jejichž mléko se dodávalo do lázní Karlova Studánka pro pacienty. Seník, který zde byl vybudován už v 19. století pro potřeby ovčáků, se brzy stal útočištěm turistů. V roce 1919 však vyhořel a na jeho místě byla postavena turistická chata, v roce 1932 rozšířená o restauraci. Za zmínku stojí proslulá hospodyně Rosa Grohalová, která na staré i nové Ovčárně hospodařila 55 let a kterou císař František Josef vyznamenal stříbrným záslužným křížem. V roce 1948 se chata stala vlastnictvím Československé armády.
Praděd
Nejvyšší hora Moravy, Praděd, leží v centrální části hřebene Hrubého Jeseníku (a v katastru obce Malá Morávka), v nadmořské výšce 1491 m. Na vrcholu stojí telekomunikační věž s rozhlednou, ze které lze za jasného počasí spatřit Krkonoše na západě, Vysoké Tatry na východě a celou Moravu ohraničenou Bílými Karpatami na jihu.
Nejstarší název hory, Stará Vatra, je ještě slovanský – oheň na vrcholu varoval před blížícími se nepřáteli. Od 13. století se objevují názvy německé, obsahující slovo Schneeberg (Sněžka), např. Niská Sněžka. Jméno Altvater nebo Vaterberg je doloženo až z 18. století a jeho český překlad, Praděd, se používá dodnes.
První kamenná věž se začala na Pradědu stavět v roce 1903. Pseudogotická romantická stavba měla sedm pater – v přízemí byla umístěna restaurace, v posledním patře rozhledna. V roce 1957 byla věž pro havarijní stav uzavřena a o dva roky později se skutečně zřítila. Současná železobetonová věž, díky které získal Praděd svou typickou siluetu, se začala budovat v roce 1980. Je zde v provozu restaurace, hotel a rozhledna přístupná výtahem.
Trojboký hraniční kámen z roku 1721 na vrcholu Pradědu je k vidění pouze v létě. Označuje místo, kde se protínaly hranice tří panství – vratislavského biskupství, bruntálského panství a losinského panství Žerotínů.